Jdi na obsah Jdi na menu
 


 ZPU1 LETY 6.4.2008
Í když bylo v sobotu hezky nevyrazili jsme na výlet ani na chatu,ale jen k nám do parku.Prý abych se před zkouškama neunavila,což nechápu-já a unavit se?!Pravda taky jsem měla trochu průjem/pití z kaluží asi nebude to pravé/ čímž jsem paničku dost znervoznila,protože už viděla jak si v pulce stopy odskočím...Takže mi bylo nacpáno živočišné uhlí/FUJ/ a dieta.Spát jsem šla nevylítaná,hladová-prostě případ pro ochránce zvířat.Ráno zvonil budík v 5,já teda byla v klidu,jednak jsem ještě byla uražená a taky už vím že dokud panička pobíhá zmateně po bytě v noční košili a hledá věci,které si chtěla zabalit už večer nic se neděje.Teprv když vezme klíče od auta je můj čas.Venku bylo fakt super zkouškové počasí-lilo jako z konve a tak jsme plni ,,optimismu"vyrazili směr Lety.Na místě jsme byli první tak jsem se stačila proběhnout,mezitím dorazili ostatní a místo hraní jsme byli zas zavřeni do aut-opět týrání!Páníčkové šli do klubovny odevzdat papíry a vzájemně se uklidnovali zjištěním že nejsou sami komu pes při povelu sedni nasadí výraz typu-to jsem nikdy neslyšel.A přitom ještě včera mu to tak šlo!Pak byl nástup.Sešlo se nás 17.Kromě ovčákú,knírač,howavart,briard,kolie,landsér,kavalír,parson teriér,pár křížencú a dokonce i anglický buldok.Ti šly na ZOP,já sama na ZPU1 a vlkošedý ovčoun na ZPU2..Po nástupu jsme vyrazili na stopu-paničky noční můru.Vydatně pršelo takže pole připomínalo bažinu a panička tam málem nechala i boty,které okamžitě ztěžkly pod nánosy bahna.A pak přišla má chvíle.vyrazila jsem a první usek byl bez problémů.Jen mne trochu naštvalo že jsem u předmětu nedostala žádný salám jako vždycky.A to jsem u něj tak hezky čekala.No řekla jsem si že na konci už snad bude a vyrazila o to rychleji.Jenže jsem přešla lom.Teda já bych ho zas našla,hned jsem poznala že stopa dál nevede a začla hledat v kruhu,ale panička nervově nevydržela a ztáhla mne trochu zpět čehož si rozhodčí nemohl nevšimnout.Pak už jsem v pohodě došla do konce,našla předmět/a salám zas nikde-asi si budem muset doma promluvit/Rozhodčí nám strhnul 3 body za výraznou pomoc na lomu.Kdyby chudák věděl že to bylo snad prvně co panička věděla kde lom je/byl tam velký bílý kámen a ten nešel přehlédnout/.Jinak totiž hned po nášlapu ztratí orientaci a neví ani kudy vede stopa natož lom takže mi fakt pomáhat nemůže.Bylo z toho 17b z 20 takže dost dobrý začátek.Pak šel vlkošedý ovčoun a musím říct že byl až nechutně dokonalý.Nos u země lomy jak podle pravítka..Zkoušky pokračovali poslušností u ZOP.Skoro všichni jsme se znali z cvičení,takže se sledovalo,fandilo,tleskalo.I počasí se umoudřilo a přestalo pršet.Pak přišla řada na mně.Cviky poslušnosti byli v pohodě,jen aport jsme museli dělat dvakrát.Panička ho hodila do malé vzdálenosti,tak si to musela zopakovat.Trochu jí bylo špatně že už ho podruhé nepřinesu/občas se mi nechce/ale já se rozhodla že se budu chovat zodpovědně a ani jsem ho moc nepřekusovala.Pak se šlo na překážky.Tam se teda počítalo,že bud neskočím vůbec nebo si aspon zlámu nohy,ale skočila jsem.Sice s dotekem,ale i tak na mně dost dobrý.Ačko umím,takže bez problémů a kdyby mi to panička nezkazila držením za obojek při přechodu na překážku/prý myslela že se to může a to prosím četla zkušební řád snad 100x/měla jsem i plný počet bodú.Budu jí holt muset příště líp připravit.Odložení už jsem si užívala a sledovala cvičení toho dokonalého ovčáka zatímco panička v ukrytu trnula hrůzou abych se na něj nešla podívat zblízka.Dostali jsme dohromady 88 bodů a šli čekat na skupinovou poslušnost.Opět nejdřív cvičili ZOP.Nejlepší byl anglický buldok Eda,který si šel svým buldočím tempem a jeho výraz napovídal co že si o tom všem myslí.On i jeho panička sklidili obrovský potlesk i rozhodčí jeho výkon ocenil a zkoušku udělal.Ostatně i všichni ostatní,jen kavalíří slečna si místo odložení chtěla hrát a nedala se přivolat,tak byla vyloučena.Pak už jsme šli my,všechno bylo v pohodě,jen u chůze po materialu jsem si nějak nechtěla sednout/taky komu by se chtělo na mokrou drátěnku/takže z toho bylo 49b z 50.Celkem 137 a tedy VELMI DOBŘE.
Pak už bylo vyhlášení výsledků,páníčkové ještě chvíli povídali v klubovně a jelo se.Doma jsem dostala kuřecí maso a ještě nějaké dobrůtky a zalezla do pelechu.
Musím říct,že nakonec to nebyl tak špatný den i když výlety mne teda baví víc.No ale co bych pro paničku neudělala.Jen mám trochu strach,že se zhlédla v tom dokonalém vlkošedém ovčounovi,protože už večer přemýšlela jak mne naučit chodit přesně lomy,listovala v knihách a povídala něco o dalších zkouškách.A já si naivně myslela,že ted už budu mít konečně klid.ACH JO!
Jo a jestli chcete vidět fotky a přečíst si i super článek koukněte na stránky kk lety. www.kklety.cz
ZM- HOSTIVAŘ
Na zkoušky do Hostivaře jsme jeli s plánem,že to prostě zkusíme a nejspíš hned po stopě půjdem na dlouhou procházku po okolí.Už protože rozhodčí má pověst dost přísného a taky jí teda potvrdil.Tentokrát jsme nebloudily-teda ne že by se paničce zlepšil orientační smysl,ale už jsme tam jely po třetí takže to by byla vážně ostuda-no dojely jsme mezi prvníma.Byla jsem vypuštěna z auta a spolu s ostatními psisky\ jsme si začly pěkně hrát.Mezitím páníčkové nervozně postávali a vzájemně se ujištovali,že na tom nejsou až tak špatně a že vlastně o nic nejde-no moc to nepomohlo.Poslední zbytky optimismu jim sebral rozhodčí,když hned cestou z auta prohlásil"figuranta ani nevolejte,stejně to vyházím na stopách"Pak už se šlo na nástup a odjezd na stopy.Já zůstala v autě a panička šla našlápnout stopu.Hned po vstupu do pole pochopila že je zle.Jednak tam nebyl žádný orientační bod a pak obilí nebo co to bylo sahalo do výšky kolen,takže položený předmět se hned propadl a stal se neviditelným.První stopu šla tříletá černá ovčanda-no dlouho jí to netrvalo.Rozhodčí konstatoval,že to není stopa,ale revír v poli-takže 0.Pak jsem šla já.Panička už byla smířená s rychlým koncem,zvlášt když se rozhodčí zeptal"bude to tak strašný jako ti před váma?"Fakt milý člověk.Z nášlapu jsem vyrazila dobře,ale v polovině stopy mne zaujal trs trávy a hodlala jsem ho pořádně prozkoumat,čímž jsem ze stopy trochu sešla.Beztak už nervozní panička znervozněla ještě víc a v přesvědčení že určitě ví kde je stopa/tak to bych se moc divila/ se mne tam snažila nenápadně dotáhnout.Já jsem pro změnu zas věděla že tam stopa určitě není a fakt mne naštvalo že bych tam měla jít,tak jsme se tak trochu přetahovali až rezignovala a pustila mne.Taky bylo na čase.Pak už jsem našla bez problémů lom i předmět,dokonce i zalehla ve směru.Nevím jestli rozhodčího zaujala naše přetahovací vložka,kterou patřičně okomentoval nebo se prostě slitoval,či to bylo z té hrůzné představy že nás uvidí na podzim znova,ale bylo z toho 35 bodů a pokračování ve zkoušce.
Poslušnost probíhala na cvičišti a vcelku bez problémů až po aport.Ten teda já moc nemusím,protože fakt nechápu proč mám nosit dřevěnou činku,když by se dala tak dobře rozkousat a zničit,ale vždycky ho nějak donesu.Tentokrát jsem vyrazila,popadla činku a pak uviděla figuranta jak jde do klubovny.To mne natolik zaujalo,že o činku jsem ztratila veškerý zájem.Ale i tak jsme se bodově vešly a mohly čekat na obrany.Na poslušnosti vypadli další tři,dokonce i má kámoška Bony,která toho asi už měla dost a místo překážky odešla rovnou na parkoviště k autu.Takže jsme pokračovali ve 4.
Pak už se čekalo na obrany.Šla jsem jako první,panička ujištěná figurantem"že ted už se nemůže nic stát"a tím že obrany mi fakt jdou byla celkem v klidu a to opravdu neměla.Já totiý vždycky překvapím.Vyrazila jsem na revír a protože maketa byla blízko kotců a tam zrovna stála nějaká osoba-běžela jsem rovnou k ní.Taky byla podezřelá,co tam má co dělat.V davu přihlížejících to zahučelo"to snad ne"a jak vypadala panička nevím.Tipuju to na předinfarktový stav.Naštěstí jsem hned zjistila že figurant vypadá docela jinak,jenže kde sakra je,že.Nakonec jsem se vydala tím správným směrem,vyštěkala,zadržení už bylo v pohodě,dokonce jsem i pouštěla na první povel.No nebudu to protahovat zkoušku máme.Sice body nic moc,ale hlavní je výsledek.A navíc si můžem považovat toho,že z 8 jsme složili 3.Takže vlastně mega uspěch.
Pak už jen cesta domů,dobrůtky a zasloužený odpočinek v posteli.
No bylo to docela fajn,ale jsem ráda že minimálně do podzimu na mne panička zádné další zkoušky nevymyslí.Teda pevně doufám!!!